Příběh jednoho hlasu

Příběh jednoho hlasu
„A jak se to vlastně křížkuje, abych svůj hlas neposlal tam, kam jsem vůbec nechtěl?“ ptají se mě v posledních dnech lidé čím dál častěji. Komunální volby totiž umějí zamotat hlavu – jedna strana, jednotliví kandidáti, nebo obojí dohromady? Pojďme proto společně s paní Marií projít celý Příběh jednoho hlasu – jednoduše, krok za krokem a bez složité volební matematiky.

Je volební den a paní Marie jde rozhodnout, kdo bude další čtyři roky zastupovat Kyjov.

Než vyrazí, zkontroluje, zda má platný občanský průkaz. Totožnost může prokázat také platným cestovním pasem nebo pomocí aplikace eDoklady. Pokud chce použít eDoklady, otevře si aplikaci raději předem, nejdříve však 48 hodin před návštěvou volební místnosti, aby se její údaje stačily aktualizovat.

Hlasovací lístek dostala Marie domů. Kdyby ho zapomněla, ztratila nebo při vyplňování pokazila, nic se neděje. Volební komise jí vydá nový.

Vstoupí do své volební místnosti a předloží doklad totožnosti, komise ji vyhledá v seznamu voličů a předá jí úřední obálku s razítkem.

Každý volič hlasuje osobně. Nikdo nemůže poslat k volbám někoho jiného místo sebe ani hlasovat za svého manžela, rodiče nebo souseda.

S hlasovacím lístkem a úřední obálkou musí Marie odejít za zástěnu. Tam má klid a soukromí na rozhodnutí. Nikdo nesmí kontrolovat, koho označila, ani ji nutit, aby svou volbu někomu ukázala. Volba je svobodná a tajná.

V Kyjově se volí 21 zastupitelů. Marie proto může rozdělit nejvýše 21 hlasů.

Má tři možnosti:

  1. Může označit velkým křížkem jednu volební stranu. Tím dá hlas jejím kandidátům podle pořadí na hlasovacím lístku.
  2. Může vybírat jednotlivé kandidáty z různých volebních stran. Křížek může udělat nejvýše u 21 jmen.
  3. Nebo může oba způsoby spojit. Označí jednu volební stranu a k tomu konkrétní kandidáty z jiných stran. Pokud například vybere 3 kandidáty z jiných stran, zbývajících 18 hlasů získají kandidáti označené strany podle jejich pořadí.

Marie vybírá přímo své budoucí zastupitele. Nerozhoduje za ni žádný prostředník. Její hlas má stejnou váhu jako hlas kteréhokoli jiného voliče – bez ohledu na věk, vzdělání, zaměstnání nebo majetek.

Svou volbu si Marie ještě jednou zkontroluje. Skutečně označila nejvýše jednu volební stranu? Nezakřížkovala více než 21 jednotlivých kandidátů? Použila křížky, a ne kroužky nebo fajfky?

Ano, v pořádku.

Hlasovací lístek vloží do úřední obálky, kterou dostala od volební komise a před komisí ji vhodí do volební schránky.

V okamžiku, kdy obálka dopadne do schránky, už nikdo nemůže zjistit, který hlasovací lístek patřil právě Marii. Její hlas zůstává tajný, ale při sčítání má stejnou hodnotu jako každý jiný platný hlas.

A je hotovo.

Celá návštěva trvala několik minut. Marie odchází s dobrým pocitem. Svůj hlas nepřenechala druhým. Rozhodla se sama, svobodně a přímo.

Právě na tom stojí demokratické volby: volební právo je všeobecné a rovné, hlasování přímé a tajné. Každý oprávněný volič může přijít, každý hlas má stejnou váhu, každý se rozhoduje sám a nikdo se nemusí dozvědět, koho volil.

Příběh Kyjova nepíšou lidé na radnici. Píšeme ho všichni svým rozhodnutím. A jeden z hlasů, které rozhodnou o jeho další kapitole, bude právě ten váš.

Zdena Kyněrová

Read more