Kyjovská karta aneb od Corrency k Aktivnímu městu

Obchodníci si slevové karty provozují ve vlastní režii (kapitola sama o sobě). Zaměstnavatelé platí za provoz systému benefitních karet symbolickou provizi od 0 do 0,5 % z utracené částky, něco si provozovatel karty vybere ještě od poskytovatelů služeb. Proti tomu město Kyjov provozovateli systému Aktivní město zaplatilo za provoz Kyjovské karty za období od září 2024 do konce roku 2025 nemravných 16,8 % z poskytnuté částky občanům. Z celkově přerozdělených 1 827 tis. Kč totiž šlo za provozovatelem systému 307 tis. Kč. Proč to není původně prezentovaných 8,5 %, ale dvojnásobek? Ďábel je skryt v detailu, tady konkrétně ve zpoplatněném modulu Regina, na jehož bázi Kyjovská karta funguje.

Provozování Kyjovské karty prostřednictvím systému Aktivní město je tak 2× dražší, než tomu bylo u kontroverzního systému Corrency, ve kterém chtělo město původně utratit přes 5 mil. Kč.

Proč se při přerozdělování peněz zpět k občanům musí někde po cestě vytrácet stovky tisíc korun, tak to by se měli voliči ptát svých zastupitelů. Není rozpočtově odpovědnější peníze přerozdělovat přes dobře fungující komise zastupitelstva? Proč město takto utrácí v době vysoké úvěrové zátěže a v roce, kdy ještě zvažuje další investiční úvěr?

Dovolím si připomenout, že hlavním důvodem k zavedení Kyjovské karty byla snaha motivovat občany k zapsání trvalého bydliště do Kyjova. Výsledek? Za rok 2025 v Kyjově ubylo rekordních 150 občanů a město Veselí nad Moravou předběhlo Kyjov v počtu obyvatel. Zatímco v Kyjově řešíme karty, ve Veselí se staví domy a byty pro občany.

A jak se ukázalo, Kyjovská karta není ani dostatečnou pohnutkou k početí nového Kyjovjáka, zjevně není tak sexy, jak nám bylo původně prezentováno.

Jiří Bayer
bývalý člen finančního výboru